Krutý klam Nízkotučných diet – Kalorie část IX

Krutý klam Nízkotučných diet – Kalorie část IX

Překlad článku Dr. Jasona Funga pro Intensive Dietary Management

The Cruel Hoax of the Low Fat Diet – Calories Part IX

Jak můžeme zhubnout? Všichni si myslíme, že redukce kalorií je klíčem, ale ukazuje se, že to moc nefunguje. Zde je náš konvenční pohled na obezitu...

Podívejme se, co se děje ve skutečnosti. Můžeme skutečně zhubnout tím, že budeme méně jíst a více cvičit? Ohledně toho můžeme prostudovat gigantickou studii Women´s Health Initiative.


Women’s Health Initiative
Low-fat dietary pattern and weight change over 7 years: the Women’s Health Initiative Dietary Modification Trial
Howard BV et al. JAMA 2006; 295:39-49
Tato masivní, drahá a ambiciózní studie byla Národním Institutem pro Zdraví publikována v roce 2006. Zvedla laťku. Do této kontrolované randomizované studie bylo zahrnuto okolo 50 000 žen. Toto je absolutní zlatý standard experimentální medicíny a tato studie je pravděpodobně jednou z nejvýznamnějších svého druhu.
Sledování trvalo průměrně 7,5 roku. Pro dietu studie bylo randomizováno 19541 žen. Tyto ženy byly edukovány na sériích sezení tak, aby snížily 20% denního kalorického příjmu tuků, zvýšily množství zeleniny a ovoce na 5 porcí/den a celozrnných obilnin na 6 porcí/den.
Během prvních 12 měsíců bylo 18 sezení, skupinové aktivity, individuální pohovory se zpětnou vazbou, cílené informační kampaně, osobní přístupy.
Toto bylo v souladu s výživovými doporučeními v době zahrnující ženy od 1993-1998. Podíváme-li se na graf, vypadá to, že výživové poradenství bylo celkem úspěšné ve změnách chování. Celkový kalorický příjem se snížil z 1788 na 1446 kalorií/den – snížení o 361,4 kalorií/den po sedm let. Naprosto úžasné!

Exercise

Procentuelně se kalorie z tuku snížily z 38,8% na 29,8%. Sacharidy se zvýšily ze 44,5% na 52,7% vzhledem k povzbuzení jíst více celozrnných obilnin. Bylo zdůrazněno, že hlavním cílem bylo snížit tuk v procentech kalorií a ne ztráta hmotnosti jako taková.
Také pohyb byl podporován. Jak vidíte, ženy zvýšily svou denní fyzickou aktivitu z 10 METs/týden na 11.4 METs/týden. MET je jednoduše měření fyzické aktivity. Jinými slovy fyzická aktivita vzrostla o 14% nad výchozí bod během těchto 7,5 let.
Kontrastně kontrolní skupina dostala pouze kopii výživových doporučení pro Američany (Dietary Guidelines for Americans) a neměla žádný jiný kontakt s výživovými poradci studie.
Kontrolovaná skupina úspěšně následovala nízkokalorickou, nízkotučnou dietu a zároveň více cvičila (Eat Less, Move More – Méně jíst, více cvičit). Průměrná hmotnost na začátku studie byla 76,8kg a průměrným Body Mass Indexem 29,1. Tím se ocitají v kategorii Nadváhy (BMI 25-29,9), ale na hranici s kategorií Obezity (>30). Co se tedy stalo?



Results

Skupina Méně jíst, Více cvičit začala dobře s průměrem více než 2kg v průběhu prvního roku. Během druhého roku se váha vrací a ke konci studie je jasné, že mezi skupinami není významný rozdíl.
Snížení kalorií o 361 kalorií/den po 7,5 roku a zvýšení cvičení o 14% nevedlo k větší ztrátě hmotnosti než nicnedělání.
Možná si myslíte, že tyto ženy vyměnily některý tělesný tuk za svaly. Naneštěstí nebyl rozdíl ani v jejich obvodu pasu či poměru pas-boky (Waist-to-Hip Ratio WHR).
Ztráta hmotnosti za 7,5 roku na Jíst méně,Více cvičit strategii nebyla ani celý kilogram (2,2 liber).
Ještě horší je, že za 7,5 roku vzrostl obvod pasu průměrně z 89,0 na 90,1 cm a průměrný WHR vzrostl z 0,82 na 0,83. Nejen, že tyto ženy nezhubly, ale dokonce byly tlustší než předtím.
Léčil jsem mnoho pacientů, kteří mi říkali „Já tomu nerozumím. Jím méně. Víc cvičím. Jenže nic nehubnu.“. Já vím. Věřím jim. Bylo dokázáno, že tato rada selhává. Fungují kaloricky redukční diety ve skutečném světě? Absolutně ne!

Toto je krutý klam Nízkotučných, Nízkokalorických Diet, jež nám byly doporučeny dodržovat. Ono. To. Prostě. Nefunguje. Jíst méně nemá za výsledek hubnutí. Je to kruté proto, že tolik z nás tomu věří. Je to kruté proto, že všechny naše „důvěryhodné zdravotní zdroje“ nám tvrdí, že je to pravda. Je to kruté, protože když selžeme, obviňujeme sebe. Měli bychom tuto teorii hodit do koše, kam patří.

Řeknu to tak jednoduše,jak to jen půjde. Jezení příliš nezpůsobí obezitu (pzn. překladatelky viz níže). Málo pohybu nezpůsobí obezitu. Tudíž jíst méně a více se hýbat nevyléčí obezitu. Je to dokázáno. Přijměte to.

Zrekapitulujme si, co zatím víme.

1. Náš konvenční náhled na obezitu pramení z modelu Primární redukce kalorií. Nezvratné důkazy ukazují, že dodržování nízkokalorické a nízkotučné diety nevede ke ztrátě hmotnosti. Je pravděpodobné, že je tento model celý špatně.
   
2. Tělo funguje jako termostat, ne jako váha. Existuje určitá stanovený tělesná hmotnost (Body Set Weight – BSW). Pokusy snížit váhu pod tuto hodnotu BSW vyústí v nastartování mechanismů snažících se tuto váhu nabrat zpět. To zahrnuje zvýšený pocit hladu a snížení celkového energetického výdeje (TEE).
   

Takže jak zhubneme? Potřebujeme novou teorii, která vysvětlí,jak přibíráme. Co způsobuje obezitu? Jaká je etiologie obezity? Potřebujeme rozumět tomu, co způsobuje obezitu, abychom mohli najít pro ni léčbu. Co reguluje BSW? Způsobí přejídání obezitu?



Trpělivost, dostaneme se k tomu...



Kalorie část VII - ZDE.
Kalorie část I - ZDE.
Originál článku - ZDE.



Pzn. překladatelky:
Eating too much does not cause obesity. - Jezení příliš nezpůsobí obezitu. Jak v mnohém s Dr. Fungem souhlasím, nepřijde mi tato věta zrovna šťastně podaná. Pro někoho to může být slovíčkaření, ale technicky vzato, když se budu cpát opravdu příliš nad rámec potřeb organismu a ještě k tomu nezdravým jídlem, přibírat budu. Nebo mě dostihnou jiné zdravotní komplikace. Neřeším nyní co bylo dřív, jestli vejce či slepice, tedy že prvotní impuls k obezitě je způsoben třeba hormonální nerovnováhou. Hormonální teorie vysvětluje mnohé. Hezky to otočil i Gary Taubes – Jíme, protože tloustneme. Netloustneme, protože jíme. Jídlo v tom není úplně nevinně. Jde mi jen o to, aby si někdo špatně nevyložil toto Fungovo prohlášení. „Hurá, můžu jíst co chci a kolik toho chci, můžu žrát jako Otesánek! Já za nic nemůžu, to hormony, genetika, mikrobiom, znečištění...“. I zdravého jídla se lze přejídat. V momentě kdy jsem obézní a chci hubnout, jsem hormonálně rozvrácená, inzulinorezistentní, závislá na nezdravé stravě (průmyslově zpracované, cukrovinkách...), s minimem pohybu a začnu se stravovat třeba LCHF, budu se nezřízeně cpát a nebudu hubnout, může být příčinou i to, že přeci jen jím víc než je potřeba. Tu správnou hranici je holt potřeba hledat neustále. Požadavky našich těl se pořád mění. Snad jste pochopili, co mi na té větě vadilo.